Kawasaki KLE650 Versys
Kawasaki Versys byl představený na podzim 2006. Někoho uchvátil, jiný z něj dostává kopřivku. Mě se líbí.. a moc. Není to žádný superrychlý žihadlo, ale ani loudálek. Navíc je to jedna z mála motorek, na které si při své velikosti nepřipadám jako vosa na bonbóně.
Versys se samozřejmě netají tím, že vykradl skříň se spodničkami své o rok starší sestře ER-6n, od které si vzal úplně na holou kůži motor, na to nabalil hlavní rám, výfuk, kola s kotouči i brzdovými třmeny a aby nemusel pod šicí stroj, štípnul sestře k šatičkám i mašličky v podobě elektroinstalace, madel pro spolujezdce a zadní centrální jednotky bez pákového systému. U krejčího si tedy musel nechat vyrobit pouze podsedlák, mohutnější kyvku, brejle a šatičky svrchní, čili plasty, a přední vidlici USD.
Přední světlo je parádní (někomu se vůbec nelíbí, mně ano), má dvě parkovačky po stranách, jen v noci by mohlo svítit líp. Nesvítí málo, ale srovnání např. se světlem V-Stroma nesnese. Plexi se dá asi o tři cenťáky posunout nahoru, nicméně to automaticky neznamená, že vyšší postavy si plexi šoupnou až nahoru. Já ho mám ve střední poloze kde mi odvádí vzduch tak akorát na bundu.
Palubce dominuje otáčkoměr s bílým pozadím a podsvícením (vypadá to hrozně akčně, především v noci, fakt pěkný) a displej hlásá rychlost, palivo, tripy, ale bohužel nemá ukazatel teploty motoru. Fajn je zamykání řízení - klíčem směrem doleva (klasicky), ovšem pokud chcete nechat svítit parkovačky, zamykáte řízení naopak až doprava, po směru hodinových ručiček. Nikdy si tak nenecháte nevědomky rozsvícené parkovačky. Spojková i brzdová páčka je štelovací, vybavená pětipolohovým excentrem a spojka, byť ovládaná lankem, jde lehce a měkce. Řídítka drží futuristický odlitek startrekovitého tvaru, a i když panují názory, že bude náchylný k prasknutí při pádu můžu z vlastní zkušenosti říct, že nepraskne. Spolujezdec má k dispozici pružná madla bez ostrých hran, zpětná zrcátka se neklepou a je v nich dobře vidět. Zadní světlo je dle moderních trendů vyvedeno z LED diod a vypadá to, že svoji funkci plní dostatečně.
Kyvka je mohutná hliníková, po vzoru MotoGP na straně řetězu vypadá klasicky, jen s výztuhou, na straně pravé je plná, tlustá a trochu banánovitě vykousnutá kvůli výfuku a poklep na ni vyvolává dojem, že je vyrobena z konzervářkého plechu. Centrální jednotka má možnost volby předpětí pružiny a útlumu v odskoku, vše je dobře přístupné, obrácená vidlice USD má taky seřiditelné předpětí a na jedné trubce se dá nastavit odskok.
Brzdy jsou dostačující, ale přeci jen jsem se rozhodl vyměnit hadičky za opletené s menším průřezem a ani destičky nezůstanou pozadu. Řízení je rychlé a poměrně strmé, stačí jen trochu pohnout s řídítky a hned se něco děje. Převodovka má krátkou jedničku, dvojka je odskočená jako u endura. Páka řazení má poněkud delší krok, ale za chvíli se na to dá zvyknout.
Motor... Slovy dva válce pracující vedle sebe. Už vidím tu záplavu keců, že dva válce = poloviční motor, ale mě se prostě ty ječící vysavače nelíbí.
Motor má pocitově docela těžkou klikovku, což je fajn v nižších otáčkách, protože necuká, od dvou tisíc se dá jezdit se špetkou plynu, od dvou a půl (na šestku 60 km/h) až tří tisíc můžete dávat plnej a řadový motor s tím nemá problém. Normální provozní pásmo je kolem čtyř tisíc otáček, pět až šest tisíc je na ucho a pocitově na tah stroje ideální. Tady Versys neřve, neprotestuje, kvalty zapadají. Naproti tomu, točíte-li výš (omezovač asi 10 500), zjistíte, že dvouválec již více dechu v plicích nemá a v osmi, devíti začíná silně vadnout. Průběh výkonu se dá přirovnat spíš k běžnému automobilovému turbodieselu, který táhne tak nějak furt stejně, jen úplně nahoru se mu moc nechce. Motor tedy není vůbec hloupý, mašina tak aspoň málo žere (osobně se pohybuji na průměru kolem 4,5l) a nenutí vás kvůli každému předjíždění řadit a hnát se kamsi, když to stejně nemá cenu. Krom toho všeho, vibrací zde nenajdete. Nádrž je na 19 litrů a v kombinaci s nízkým apetitem to na projížďkách vypadá tak, že zatímco bratránek na SuperDukovi tankuje co 100km, já na něj jen čekám za benzinkou a poslouchám takový ty kecy o tom, že si s sebou vozím pod bundou náhradní cisternu.
Pod sedlo se vejde tak akorát lékárnička, nějaký to originál nářadí, pytlík se žárovkami, U-zámek a mikrosvačina, popř. plavky. Víc nic, ale znám motorky, kam se nevejde ani tohle.
Technická data:
Objem: 649 ccm, Výkon: 64 PS / 8000 ot, Mk: 61 Nm / 6800 ot, Vrtání x zdvih: 83 x 60, Počet válců: 2 v řadě, Počet rychlostí: 6, Sek.převod: řetěz, Vidlice: 41 mm, USD, Přední pneu: 120/70 ZR17, Zadní pneu: 160/60 ZR17, Přední brzda: Ø 300 mm, Zadní brzda: Ø 220 mm, Rozvor: 1 415 mm, Výška sedadla: 840 mm, Objem nádrže: 19 l, Hmotnost suchá: 181 kg, Emisní norma: EURO3, Možno i ve verzi 25kW
Text zde napsaný je základem ze stránek www.bikes.cz lehce doupravený mojí osobou. Fotky jsou z oficiálních stránek Kawasaki.
